Městys schoulený na úpatí hřebene Českého lesa. Toho
malebného podvečera už jsme měli za sebou devirgační řádění v Chudenicích, Kanicích a Kdyni a Klenčí byla poslední štace
a zároveň šance, že něco pokoříme, neřkuli zgrgláme. Příjemné překvápko - z dříve tušeného cihláku se stal cihlák skutečný a ač vypadal podměrečně,
po pečlivém změření ukázal se jako šestnáctimetrový. A bonbónkem na závěr dne stal se pak segmenťák kotelny, jež byl
nečekaně volně přístupný díky novému žebříku mobilního operátora - tehdy poprvé a jedinkrát děkovali jsme těmto przničům
komínové krásy, poněvadž jinak by byl komín v tu chvíli nezkořitelný; takto jsme mohli užívat poslední paprsky zapadajícího
slunce v chodské krajině...
© 2009 PlzDi